Etiketa nejen pro obchodníky – Představování

Představování je nedílnou součástí společenského života. Správné představení je nedílnou součástí prvního dojmu a proto je třeba mu věnovat patřičnou pozornost. Často ovšem při této příležitosti dochází k mnoha trapným situacím a to proto, že některý ze zúčastněných nezná etiketu a tudíž nenaplní očekávání svých společníků. Jak se těmto faux pas vyhnout? O tom je tato kapitola.

Pro správné představování je třeba správně identifikovat osobu podle její společenské významnosti. Osoby společensky významné se považují ženy, starší osoby, nadřízení a dále VIP osoby. Mezi VIP osoby mohou patřit například představitelé společenské a kulturní scény, představitelé státu. Méně společensky významnými osobami se pak rozumí muž, mladší osoba, podřízený – zde záleží na situaci, v rámci pracovního prostředí může být žena méně společensky významná než muž, ovšem pokud se potkají mimo pracovní prostředí, pak se role otáčí a žena se stává společensky významnější (muž, i když je pracovně nadřízený by si měl toto uvědomovat a galantně dát ženě toto najevo. V případě, že tak učiní stoupne jeho vážnost , a to jak v osobním tak i v profesním měřítku).  U přestavování je důležitě jednoduché pravidlo: Vždy se představuje osoba společensky méně významná osobě významnější.

Představení je důležitým momentem pro navázání vztahu, proto vyžaduje jistou dávku empatie a galantnosti. Pokud si nejste jisti, že jsou tyto vlastnosti u Vás na výši, pak je dobré si zapamatovat toto: lepší než trapné rozpaky je se představit jako první. Pokud Váš společník má stejný problém jako Vy, pak mu velmi ulehčíte situaci,ve které se cítí nesvůj. A to jsou věci, které pomáhají vytvořit kladný první dojem. Pokud Váš protějšek bude znalý etikety, ale v daném okamžiku je méně společensky významný, pak mu tímto gestem pouze vyjádříte více respektu a úcty, než mu právě přísluší. Toto pak bude mít ten efekt, že si Vás bude více vážit a Vaše společenská prestiž v jeho očích vzroste. Každý z nás se totiž rád cítí důležitý, a pokud lidem ve svém okolí umožníte, aby se tak cítili, pak u nich budete více oblíbení, budou si Vás více vážit a Vaše společenská prestiž roste. Tito lidé díky tomu budou s Vámi lépe a rádi jednat a snažit se Vám vyjít vstříc.

Ve společnosti, která je již zaběhlá, je představení vstupenkou do konverzace a k navazování kontaktů. Nově příchozí osoba by se totiž bez představení mohla cítit odstrčeně, někdy až trapně. Hrozící faux pas v  zaběhlé společnosti je například toto: jste v živém rozhovoru se skupinou lidí, které znáte. Ke skupině se připojí osoba, kterou znáte, ale ostatní nikoliv. V tu chvíli je na Vás abyste tuto osobu představili. Podle etikety dokonce je tato nově příchozí osoba oprávněna to od Vás očekávat. Vy tímto představením pak dáváte najevo svou znalost etikety a to, že příchozí osoba je pro Vás důležitá. V případě představování dvou lidí, kteří se neznají, je na místě uvést několik málo doplňujících informací, které se poté mohou stát předmětem jejich hovoru. Projevíte tím Vaši obratnost ve společenském styku a navíc pomůžete dvěma osobám, které se před chvílí ještě neznaly v navázání konverzace.

Představení je velmi často doplněno podáním ruky. Zde platí pravidlo: osoba společensky významnější nabízí ruku osobě méně společensky významné. Osoba společensky významnější má totiž výsadní právo rozhodnout se zda ruku podá či nikoliv. Osoba méně společensky významná by si měla toto pravidlo uvědomit a vyčkat zda její protějškem jí nabídne ruku. V případě že k tomu dojde tak by celé pokračování mělo vypadat následovně: stisk by měl být přiměřeně dlouhý (zhruba jednu vteřinu), měl by být přiměřeně pevný (pozor na leklou rybu, zpocenou ruku, příliš silný stisk), stisk by měl doprovázen slovy: „těší mne“, „rád Vás poznávám“, „jsem rád, že se setkáváme“. U stisku ruky se vyvarujeme dalšího tělesného kontaktu jako například poplácávání po rameni, uchycení spojených rukou ještě druhou rukou, chycení lokte partnera. Stisk je samozřejmě doprovázen vzájemným pohledem do očí na důkaz upřímnosti. Po ukončení stisku je vhodné tento pohled na chvíli přerušit. Dlouhý a upřený pohled do očí je znakem nepřiměřené agresivity. Nabídku ruky od společensky významnější osoby pak nemůže méně společensky významná osoba odmítnout.

V určitém časovém horizontu po přestavení pak mohou přijít na řadu úvahy o tom, zda setrvat u vykání nebo zde je vhodnější vzhledem k situaci, k prostředí, míry přátelskosti nebo z důvodu efektivnějšího jednání přejít k tykání. Toto rozhodnutí je vždy na osobě společensky významnější. V praxi pak nabízí žena tykání muži, nadřízený podřízeným, osoba starší osobě mladší. Nikdy ne naopak. V případě opačného postupu by se jednalo o velmi významný přestupek proti společenským pravidlům. Nabídku tykání od společensky významnější osoby stejně jako podání ruky nelze odmítnout.

 

 

V minulém článku jsem zmínil firemní kulturu a pravidla oslovování. U tykání a vykání tato pravidla platí stejně. Pokud nastane situace, že osoba méně společensky významná navrhne tykání osobě společensky významnější, pak se vystavuje možnosti, že bude odmítnuta. V odmítnuté osobě pak může zůstat pocit zahořklosti, což se projeví v odtažitosti ve vzájemném vztahu. Nabídku tykání dává tedy nadřízený podřízenému, na stejné hierarchické úrovni pak žena muži, starší kolega mladšímu. Řada lidí dává přednost vykání před tykáním i v dlouhodobých a u přátelsky pracovních vztahů. Pro tyto lidi je to výraz profesionality a určité míry odstupu. Proto by měly společensky významnější osoby uvážit citlivě situaci a míru očekávání méně společensky významného protějšku.

Součástí představování je velmi často i předávání vizitek. O tom bude další kapitola, kde si popíšeme, jak se předávají vizitky, jak s nimi nakládat a jak by vlastně měla taková vizitka vypadat.