Autorita je předpoklad osobnosti prosadit své názory, potřeby a zájmy a tím ovlivnit myšlení a chování druhých lidí. Pro jednání s druhými lidmi je velmi důležité umět použít ve správné míře, ve správné chvíli a vůči správným lidem všechny typy autority.

„Autorita neznamená pro tupé davy žádnou zjevnou nebo pochybnou mravní hodnotu,

je mu jen něčím jako svatý obrázek na stěně nebo strašák v poli.“

Josef Čapek (český malíř a spisovatel):

„Nejslabší autority takřka zákonitě používají nejsilnějších slov.“

Jan Procházka (český spisovatel a scénárista)

Slovo autorita vzniklo z latinského slova augere, což je v překladu – růsti, posílit, podpořit, uplatnit. Tento pojem označuje osobu, vztah, případně úřad. V souvislosti s osobou tento pojem označuje osobu, jejíž postoje, názory a rozhodnutí jsou ostatními členy skupiny přijímány a tito lidé se jimi řídí. V souvislosti se vztahem tento pojem označuje vztah k člověku, který tato rozhodnutí postoje a názory reprezentuje a od něhož se čekají rozhodnutí. V souvislosti s úřadem se tento pojem používá v angličtině a některých dalších jazycích a vyjadřuje úřad, který je pověřen rozhodováním v nějakých věcech.

Velmi důležitým znakem autority je, že nepoužívá násilí, což znamená, že tam, kde je zapotřebí nátlaku, se nejedná o autoritu. Autoritativní osobnost má své postavení dané, ovšem její vůdčí charakter je autoritou pouze ve chvíli, je-li uznán oběma stranami.

V sociologii pak označuje pojem autorita legitimní moc jedné osoby nebo skupiny nad druhou, která vyplývá z víry, tradice nebo výjimečného charakteru dané osoby nebo skupiny. Jako autorita se tedy označuje taková osoba či instituce, která má přirozenou vážnost a rozhodující vliv.

Z hlediska osob pak rozlišujeme tyto 4 základní typy autority:

Strukturální autorita:

využívá postavení člověka ve společenské či firemní struktuře. Tato osoba využívá k uplatnění autority kompetence spojené s danou pozicí (např. soudce, vysoce postavený manažer). Tento druh autority může mít oporu například v zákoně. Z mého pohledu je to typ autority, který jako jediný lze vymáhat na základě například právního systému, v zaměstnání pak na základě pracovní smlouvy.

Sapientální autorita:

sapientální autorita má oporu v znalostech a dovednostech, kterými daný člověk disponuje. Obecně se tomu říká know-how. Tento typ autority se dá ze všech typů autority nejsnáze a nejrychleji zvyšovat. A to ať již teoretickou cestou (studiem), tak i praktickým způsobem (nabývání zkušeností, poučení se z chyb).

Charismatická autorita:

charismatickou autoritu lze také nazvat kouzlem osobnosti. Člověk, který disponuje tímto typem autority, ovlivňuje okolí prostřednictvím emocionálních impulzů. Díky tomu pak dokáže ovlivnit myšlení a jednání druhých lidí. Tento typ autority se také zvyšovat. Jako příklad lze uvést dodržování etikety v osobním i pracovním životě.

Morální autorita:

tento typ autority se opírá o mravní principy a etické hodnoty. Člověk, který je morální autoritou, jich důsledně dbá a dodržuje je. To je důvod, proč jsou jeho názory všeobecně uznávány.

Jak jsem již psal na začátku: pro jednání s ostatními lidmi je velmi důležité umět ve správné míře, ve správné chvíli a vůči správným lidem využít všechny typy autority. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.